jsem na to kápla, až
když jsem si uvědomila, že z vlaku na autobus to možná v Trutnově nestihnu,
až v tu chvíli mě napadlo, že do Prkenného dolu dá se možná dojít pěšky, a
taky že jo, po červené. Dva vyšetřené dny nemusím
strávit jen zahradě, uprostřed věčných dětských minihádek a velesporů, co by měl
být člověk vděčný, že je jich svědkem…ale přece jen. Vždyť já můžu jít, sama jít. Kolem Rechenburgu,
minout ho a pak se k jeho kamenným zbytkům škrábat lesem, přes
Stachelberg, největší pevnost opevnění z roku 38. To snad ani nebyly
Krkonoše, protože nikde skoro nikdo. „Jen v jednu chvíli, to jsem se
lekla, vyšel proti mně z lesa…,“ vyprávěla jsem pak dospělým. „A nebyl
skoro nahej? Toho jsme taky viděli,“ přerušila mě Káťa. Byl to pes a byl úplně nahej! Chudák asi nemocný, ztracený či vyhozený. Vytrénovaná z rumunských
hor sehnula jsem se pro kámen, to stačilo, uskočil, ustoupil ke kraji cesty a
pokorně mě nechal projít. Až jsem se za ten pohyb zastyděla.
neděle 27. srpna 2017
pondělí 7. srpna 2017
Nedospánky
Jak
to, že jakmile člověk propřekládá noc, protože, jaké překvapení, furt do
termínu odevzdávání zbývá dost času, až najednou…Zkrátka jak to, že hned po
takové noci objeví se v š u d e po městě reklamy na spánek? Kdo to zařizuje,
kdo platí ty prodejny postelí, voňavých polštářků a neproleželých matrací? Prý
„spánek, který má duši“. Prý „Every day is a gift after a good night’s
sleep“. Tsss A můj den byl co? To snad nebyl dar after
good night’s work? Jsem
toho stihla! Třeba… povídat si s paní Peškovou, zabavit děti, dojet
k našim zalejt kytky, koupit novou čelovku, vyhodit starou, dopít to víno,
uvědomovat si další a další kraviny, co jsem v překladu nechala. Mezitím
uvařit. Pak koncert v Jazz Docku a ranní odjezd. Lipnický kurz po tolika
letech. Tentokrát „pro velký“, třiatřicet let nejmíň, spíš víc, doma dobrá i
rozpadlá manželství, vztahy, děti i neděti, práce, na týden ale bez toho všeho, na
krkonošský boudě, v jednu chvíli blázniviny (taky v bahně), v druhou vážný
debaty o životních hodnotách, spaní v lese, chození, běhání, tvoření, potní chýše, borůvky a tak. Vyprávět se to
moc nedá, jen je to zase nutný dospat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)