sobota 3. září 2016

Někdy jde ekologie pěkně na nervy

Prý se naší době říká éra cirkulární ekonomiky, co jeden vyhodí, jiný měl by zužitkovat, z elektronického smetí vydolovat zlato a měď, bioodpadem vykrmit larvy jako potravu ryb, psát na jednostranně potištěné papíry. První dvě neumím, třetímu se věnuji intenzivně. Neúnavně křižuji Prahou, od kamarádů v nakladatelství a nejmenované televizi vyzvedávám kupky a kupy a štosuji je ve škole. Studenti tyhle papíry milují. Co na ně vytisknu, je v podstatě vůbec nezajímá, okamžitě otáčejí na druhou stranu, zjišťují, kdo ve třídě má další stranu korektorské verze dávno vydaného románu a teatrálně deklamují texty večerních zpráv. Někteří kolegové si berou pro vlastní děti na kreslení, prý že je spotřeba vysoká. Možná se jim jednoho dne stane to samé, co Lence: Její děti si přály k Vánocům každé vlastní balík BÍLÝCH, NEPOPSANÝCH papírů. Ano, cirkulární ekonomika je pro malé tvůrčí osobnosti někdy neskutečně frustrující. Na druhou stranu snadno vyřešíte dárky. 

Žádné komentáře:

Okomentovat