Kdy to končí?

Kde vede jemná, propustná čára mezi počínající šikanou a trochou úplně normálního posměchu, který jsme „přeci taky ‚všichni‘ zažili“ a přežili, nepovím, neb nevím, neb najít nejde. Jak bych vám třeba teď chtěla říct, Markéto, co vůbec nejste Markétou, to jen pro potřeby tohohle textu, ať neodcházíte, že si dokážu (trochu) představit, jaké to je, když se spolužáci smějí vašim otázkám ještě po týdnu (například), jak věřím, že byste se to naučili… vy, oni, ptát se jinak, myslet, cítit, chápat…ale mám já právo a vím já něco? A pak mluvím se svojí maminkou, věčnou studentkou němčiny, aktuálně v kurzu pro důchodce. „My ti tam máme jednu příšernou spolužačku,“ vypráví mi, „to je hrozný, jak všechno pořád komentuje, furt mele o tom samym, příšerný nesmysly. My se už po sobě vždycky tak podíváme, smějeme se, když zas začne a nedá se zastavit.“ Ha, tak ono to nikdy nekončí! Mami, jestli vy tam nerozjíždíte důchodcovskou šikanu! J

                                            Dívají se odevšad, šklebí... Hodnotí?                

                         

Hlavně zmínit sebe

Palm Off, to bude něco proti palmovému oleji, odhadoval David. Těsně vedle, mezinárodní festival v Divadle Pod Palmovkou to byl. Na něm Prezidentky v režii slavného Christiana Lupy. Na tu hru běžte někdy, tedy máte-li rádi drsno až hnusno (na scéně tři uklízečky), smutné poetično nesplnitelných nadějí, humor a znovu drsno. Po představení beseda. První hlásí se český režisér, neopomene zdůraznit, co na Palmovce sám dělal, a že jednu jeho inscenaci taky už hrají třicet let. Pak dotaz odjinud, jakých českých divadelníků si Lupa váží. On rudne, chechtá se a omlouvá, trapně mu je, nemůže si na žádného vzpomenout, ani dávnějšími filmy se nezachrání, protože chce jmenovat toho, no toho… jak natočil to…Lásky jedné plavovlásky. Chudák se potí jak u zkoušky. A na závěr se hlásí paní překladatelka, představuje se jako laureátka Ceny Tadeusze Mazowieckého. Áááá, to se pak chce člověku křičet, že my tady nejsme všichni tak sebestřední. Ale neudělá to. Protože co kdyby jo J.