Na svobodě!

Viděla jsem tuhle reklamu na park Mirákulum: „Pro děti atrakce, pro tatínky studené Svijany a vepřové koleno a i pro maminky něco máme – krásné skalničky k pokoukání!“ Ha, žena piva a masa a legrace nehodna? Tak tam jsme nejeli. Místo toho na Křivoklát a já na svoji první „escape/exit game“. Čtyři jsme se nechali zamknout do žaláře, luštili šifry, odhalovali indicie a přes uzamčené truhly a hluboké studny se propracovali až k poslednímu klíči, který těžké dveře zase otevřel. Ne, není nám deset, nezbláznili jsme se a ještě jsme si za to zaplatili. Nebylo to deset korun, ale zrovna na Křivoklátě (podle znalců) má tahle atrakce úroveň a atmosféru – autenticky působící rekvizity, příběh magistra Kellyho i elektronika zajišťující nasvěcování tajných nápisů či otevírání šuplíků. Kdyby ale někdo věděl o dobré „escape game“ pro děti, budu vděčná! Jinak ji asi budu muset „vyrobit“ sama. Zatím jen doporučuju cestu Křivoklát – Nižbor a vlakovou restauraci Zastávka Tomáše Hanáka. Byl tam, rozvážně umýval sklenice, kdosi jiný výborně uvařil. 

Maturitní klidnění se

Ještě večer před maturitou dopočítávají příklady, rychle projíždějí všechny otázky, modlí se k nejrůznějším bohům, ať není tažena ta jedna jediná (nebo dvě, nebo tři), kterou nechtějí, ať je někdo zachrání, až budou mít okno, ať se to alespoň na tu čtyřku nějak podaří uhrát. Mluvím pochopitelně o učitelích! By se studenti divili, jak někdy pedagogům nezbývá, než se studentským „do prčic“ (jako reakcí na vylosované číslo) neslyšně, leč od srdce souhlasit. A na některé absurdně dojemné scény koukala by asi i veřejnost - třeba když maturant utěšuje zkoušející, která se hroutí, že ho nechala rupnout, ať prý si to tak nebere, že on se to fakt nenaučil. Tohle, známky a mnohem víc probírá se v bohatě zásobené maturitní občerstvovně, u kávy, u dobrot. Nechápu, proč jsem zrovna  tenhle týden dostala k překladu knížku „50 způsobů, jak se uklidnit jinak než jídlem“! Jak vědí, že bych si to fakt měla přečíst? („Pitím,“ odtušil kolega). 

Odženit se

„Chci se odženit,“ volal tuhle sedmiletý, když si se svou sestrou hrál, že jsou manželé, a měl už toho plné zuby. Jejich prarodiče slavili nedávno padesáté výročí svatby. Za celý oběd o tom sice nepadlo ani slovo, ale bylo to… hezké. Pamatuju si telefonát se  ségrou, šestnáct jí tak tehdy bylo. V breku a zoufalství mi vyprávěla, jak by si nikdy nemyslela, že to řekne, ale jak si strašně přeje, aby se rozvedli. Pamatuju si na hádky, křiky, na ticho. Pamatuju si na večeře. Byly jsme teenagerky a máma vymyslela, že pět členů rodiny je ideální počet – odteď bude každý den večeři vařit někdo jiný. Měli-li jste pravidelnou službu ve čtvrtek a zrovna byl někde mejdan, bylo třeba si ji prohodit. Fungovalo to. Pak jsme z domova odcházely. Večeře mizely. Až zbylo jen úterý a středa a jednou vařila máma tátovi, jednou on jí. Beze slov. Rozdělené jídlo v ledničce, vzkazy na stole, kam odjeli, co je k jídlu, tedy byla-li zrovna úterý či středa. Symbolika jak z filmu. A teď slavili, v klidu a nedusně, padesát let bytí spolu. Ptal se mě můj student, jsou-li šťastní.

Taková obyčejná zkratka

„Ta zkratka ATM (bankomat) něco znamená?“ ptá se studentka a pedagožka je nadšená, jaký mají zájem. Ještě probere, jak slovo „zkratka“ přeložit a že je rozdíl, střiháte-li to přes trávník, nebo zkracujete slovo. V tu chvíli už ale začíná tušit, že „automated“ a „machine“ zvládne, na to téčko uprostřed, na to si ale nevzpomene. I co, je puštěný počítač, je puštěný projektor, flexibilní, neješitná pedagožka bez rozpaků přiznává svoji nevědomost (ostatně stalo se to za ta léta její druhou přirozeností), zadává do vyhledávače, žádný problém, první odkaz ji zachraňuje – je to „teller“. Minimálně ona si to teď už snad bude pamatovat. Směle se pouští do další látky. Ale co to, někteří studenti rudnou, s podivným úsměvem pokukují po sobě navzájem, po ní. Nenápadně zjišťuje, jaká část těla se odhalila, co prosvítá, co se roztrhlo, co si polila. Pak se znovu koukne na zeď. Druhý odkaz: ATM jako označení sexuální praktiky! „To řeknu doma, co jsme se dneska učili,“ zní z lavic.