Tabook!

Neboli Tábor a „book“ a 2. ročník festivalu malých nakladatelů. To je on, dům, kde sídlí Baobab, kde nápad vznikl a odkud proudí organizátorská energie.

 

Výborné to bylo. Stany plný knih, setkání, povídání o vydávání, popíjení, povídání o překládání, pojídání, posedávání, pokukování. Nakupování trochu.

V kavárnách čtení. Ve všech se prodávaly kromě dortů a kafí také oblečky :), těžko říct, je-li to tak vždy. Výstavy ilustrací, všude možně i nemožně, třeba ve věži.

Linorytová a knihvazačská dílna. Za dveřmi:

Tábor, to je to město... kde možná uměla bych žít. I když ono se to řekne, takhle na dálku a na občas, ale přesto - město, kde je příroda blízko, každou chvíli se tu něco děje a má smyslu tu něco dělat!! Vím minimálně o dvou lidech, možná třech, kteří dojíždějí pracovat do Prahy. Tak takhle jsem to přímo nemyslela, to je fakt už trochu daleko, ale jinak - mluvím vážně.