Pozdní objev

Jana Buriana znám samozřejmě dlouhatánsky dlouho, mám jeho texty ráda, sdílím s ním (ač on to neví) jeho lásku k severu a ostrovům. O tom, že zhudebnil texty dánského básníka Benny Andersena, jsem tak nějak věděla, dost možná i někdy nějaký zaslechla, určitě ale nikdy záměrně neposlouchala. Až teď! Nadšená jsem obrovsky. Vyšla dvě CD (kdo to tedy jako já donedávna taky ještě nevíte) - Unavený válečník a Drtivé jistoty. Na netu z nich - snad je to tak dobře - moc není, budete-li ale mít někdy někde příležitost, určitě „je zkuste“. Začala jsem sem přepisovat text jedné písně, ale bez toho výborného klavíru, bez Burianova zpěvu, to prostě není ono. Ale některé by se obzvláště hodily, třeba ta s názvem „Toť vše“, která začíná „Takhle v zimě se často přistihnu, jak myslím na léto…“. Nebo „Tvář na tváři“, kde zpívá „Ledaco si dovedu představit jinak, jiné dánské léto, jiné ceny knížek a piva, jinou vládu třeba zrzavou…“. Já si tedy dost intenzivně kromě jiného června dovedu představit jiného prezidenta! Tak radši jednu jinou.