Ekologičtí
aktivisté na to ještě nepřišli, ale já - podobně jako mnozí ze Slunce - čerpám energii
z toho bíla. Mým snem je projíždět se křížem krážem Prahou na
běžkách a Petřín navýšit na pořádnou sjezdovku. Není to úplně praktické životní
nastavení, když uvážím, že na důchod se tím pádem nebudu stěhovat na levnější jih, ale do
Skandinávie. Z dnešního odpoledne a večera a celého dne byla jsem však
nadšená a dočista zblázněná. To se projevilo tak, že jsem se v devět večer
převlékla do běžeckého a běžela, běžela, běžela… na konec sídliště a cestou
neprojetou mezi poli, tam a zase zpátkyJ. (V takovém
stavu většinou přepísknu tempo, tak jsem zvědavá, snažím se preventivně utěšit
tělo zázvorovým čelem, aby zítra chtělo na běžky.) Na přechodech brzdila jsem
skluzem před auty brzdícími smykem. Ovšem, kdo ví, jak pracuje podvědomí…. Já
rozhodně ne, tak se tak trochu podezírám, že kromě nadšení zafungovaly i
výčitky z pořádného kusu kavárenského dortu. Nevadí, jakákoli motivace
dobrá, alespoň budu v těch osmdesáti v Norsku ve vrcholné běžecké i
lyžařské formě, duševní pak už bude jedno.
Dobrý den,četla jsem Váš článek Fronta v reálu. Chtěla jsem se zeptat jestli by jste měla zájem zveřejnit některé Vaše články na mém webu pro ženy? www.prazanda.cz , U článku by byl uveden autor a proklik na Váš blog.
OdpovědětVymazat