středa 10. října 2012

Není špatných žáků,

je jen neschopných učitelů :). Tuhle "průpovídku" jsme slýchávali dost častu na kurzu, když jsem si dělala lyžařský instruktorák. Taková obměna lipnického "neexistuje špatné počasí, jsou jen nevhodně oblečení lidé"!. Tohle je ale drsnější, víc sahá do svědomí. Jasně, větu nelze brát úplně, úplně vážně, člověk by asi musel mít neomezeně času, neomezeně dalších prostředků, aby naučil všechny všechno, stejně ale budu snad ještě dlouho tvrdit, že je zdravé si tu větu opakovat, opakovat, opakovat.
Souhlasím s panem profesorem Hilským, který řekl, že nevěří, nebo snad nemůže brát vážně nikoho, kdo prohlašuje, že studenti současní jsou horší či lepší než dřívější (jak moc dřívější záleží na každém). První možnost je nějak slyšet častěji, ale princip je stejný. Věřím moc, že takové srovnávání vypovídá daleko více o tom, kdo ho vypouští z úst, než o samotných studentech. Je v tom přirozený sklon pamatovat si to lepší, je v tom snaha vyrovnat se s vlastním stárnutím, zklamání, že nejde učit pořád stejně, obrana ... a mnoho dalšího.
Většinou se tomu (po těch letech už) jen směji, tomu učitelskému i neučitelskému stěžování si na úroveň znalostí. Ano, "dřívější" toho museli často ve škole více odříkat. Kam se to ale podělo??? Díky za osobnosti (a díky, že je znám :)), které dokáží třeba ocenit, že děti o něčem vědí víc než oni sami, a když jim zmíněná klesající vzdělanost dělá vrásky, trápí se spíš tím, že nevědí, jak něco naučit, předat. A že jsou nároční na sebe, mohou být na sebe vzájemně nároční se svými studenty a nesvádět nic na dobu. Ale je to panečku umění!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat